Co nám chybí?

Jdeš na trénink? Jdu, ale nechce se mi. Co ty, zítra to divadlo? Asi nepojedu. Kam zase pojedete na cesty? Já nevím, zase někam, už bych ale byla radši doma. Jdeš na basket? Tlačí mě boty, až dostanu nový. Co tenis, jak ti to jde? To bude dřina, silný soupeři..EEEHHH. Půjdeme do aquáče? Néé, dnes né, pojď až pozítří! Zase nová taneční sestava? To bude peněz za další nový oblek...ach jo! Sejdeme se s partou? Dneska ne, pojď, půjdeme ven jenom spolu - ve dvou. Zítra zase do školy, ach jo...ať už jsou ty prázdniny, mně se tam tááák nechce!

Slyšíte to? Poznáváte některé "hlášky"? Dřív ano, teď NE! NE! Prostě NE!

Je to jinak. Touha, motivace, neklid, napětí, frustrace, pocit ztráty, špatná nálada, hledání náhražky, pláč, bolest...Ano, tohle je to, co dneska SLYŠÍTE! VIDÍTE! CÍTÍTE!

Epidemie v našich srdcích, v našich očích vyjádřená fotografií. Takhle to teď máme. Ano, víme, rozumíme, chápeme...nechceme bolest, nemoci a ztráty nejen našich blízkých, nikoho. Ale to, co chceme, co nám chybí, čeho si nyní více vážíme, to říct můžeme. Promlouváme fotografií a ukazujeme, jak nám je. Toto je nyní náš prožitek, toto jsou naše dny. A máme přání...ale Vy všichni víte - jaké!