V uplynulém týdnu se učebna chemie na naší škole proměnila v laboratoře 12. až 15. století. Žáci osmých tříd odložili běžné učebnice a v rámci celodenního laboratorního cvičení s názvem „Alchymistova dílna“ se vydali po stopách legendárního Nicolase Flamela.
Hlavním cílem středověkých alchymistů nebylo jen pověstné vyrábění zlata z olova či hledání elixíru mládí. Klíčem k jejich úspěchu byla schopnost připravit naprosto čisté látky. I naši osmáci stáli před podobnou výzvou: jak ze složitých směsí získat jejich jednotlivé složky.
Během dne si žáci v praxi vyzkoušeli techniky, které jsou v chemii základem dodnes, i když už k nim nepoužíváme křivule a čarodějné formule:
Destilace: Sledovali jsme, jak se díky rozdílným teplotám varu odděluje čistá kapalina z roztoku.
Filtrace: Oddělování pevné látky od kapaliny přes filtrační papír prověřilo trpělivost každého mladého alchymisty.
Extrakce: Zkoumali jsme, jak teplota rozpouštědla ovlivňuje uvolňování látek.
Dekantace: Vyzkoušeli jsme si i nejstarší metodu dělení – trpělivé usazování pevných částic na dně a následné opatrné slévání čistého roztoku.
Chromatografie: Rozkládali jsme rostlinná barviva a sledovali fascinující cestu jednotlivých pigmentů po papíře.
Přestože jsme se na chvíli cítili jako ve středověku, pravidla bezpečnosti byla moderní a přísná. Práce s chemickým nádobím a zahřívání vyžadovalo maximální soustředění. Každý alchymista ví, že jedna chybná kapka může zničit celé dílo – a naši žáci se k této výzvě postavili velmi zodpovědně.
Celodenní laboratorní cvičení ukázalo, že chemie není jen o vzorcích, ale o objevování podstaty látek kolem nás. I když jsme se nakonec nesmrtelnými nestali a olovo zůstalo olovem, odnesli si žáci to nejdůležitější – praktické dovednosti a radost z bádání.