V hodině biologie se žáci 9. ročníku pokusili proniknout do tajů krystlografie. V rámci laboratorní práce s názvem „Není krystal jako krystal“ jsme se pokusili prozkoumat tajemství geometrie, která se ukrývá v běžných látkách kolem nás. Cíl byl jasný: zjistit, zda jsou si všechny krystaly rovny, nebo zda má každá látka svůj unikátní „podpis“.
Pracovní stoly zaplnily vzorky látek, které běžně potkáváme v kuchyni nebo v dílně, například sůl, cukr, modrá skalice, kyselina citronová, jedlá soda a další.
Abychom viděli to, co zůstává lidskému oku skryté, využili jsme školní vybavení:
Binokulární lupy: Ideální pro pozorování větších krystalů v 3D zobrazení. Žáci mohli sledovat hru světla na hranách krystalů a jejich celkovou strukturu.
Mikroskopy: Ty nám umožnily dva různé detailní pohledy - ve světle dopadajícím a procházejícím
Laboratorní práce potvrdila, že příroda je neuvěřitelně přesný architekt. Žáci pozorovali zásadní rozdíly v krystalových soustavách:
Sůl nás překvapila svou přísnou geometrií – pod mikroskopem vypadala jako dokonalé průhledné krychličky.
Modrá skalice zaujala nejen svou sytou barvou, ale i tvarem šikmých hranolů.
Cukr se oproti soli ukázal jako složitější a méně pravidelný „geometr“.
Laborování nás naučilo, že krása se často skrývá v detailech. Schopnost látek tvořit krystaly není jen estetická záležitost, ale odráží vnitřní uspořádání atomů a molekul. Deváťáci si tak procvičili nejen práci s optikou, ale i trpělivost při přípravě preparátů.